Jak bylo v pravěku?
Dne 19.března jsme jeli do muzea do Přerova. Viděli jsme kostry pravěkých lidí. Hodně jsme se dozvěděli o způsobu života těchto lidí, jaké používali zbraně a nástroje. Vše, co se z té pravěké doby našlo, je uloženo ve vitrínách. Viděli jsme kostry ve skrčených polohách i s dary, které jim tam dali ostatní členové tlupy. Pravěcí lidé si dokázali vyrábět ozdoby, zvířata a sošky - Venuše.
Chtěla bych se tam podívat znovu.
Nikol Vítková
Když jsme byli v muzeu, tak jsme se chytili lana. Šli jsme potmě. Přešli jsme most, kde byla díra. Vůbec jsme nevěděli, kam jdeme. Zahli jsme doprava, ale pořád nám někdo bral provaz. Došli jsme k velké díře. Báli jsme se, protože jsme si mysleli, že tam je nějaká velmi hluboká propast. Rozsvítili a zjistili jsme, že to není hluboká propast, ale hrob z kostí, které našli archeologové. Túzák se nám ulevilo.
Začali jsme si s paní průvodkyní povídat o všem, co nás zajímalo. Asi po deseti minutách nám paní začala posílat lahvičky - v první bylo nasušené maso, ve druhé byl černý bez, ve třetí nějaká bylina a ve čtvrté usušený rybíz.
Pak nás rozdělili na dvě skupiny - 4.A a 4.B. Každá skupina dělala něco jiného. My jsme si hráli na archeology. Pak jsme se vyměnili a šli jsme do černé kuchyně, kde se dřív vařilo. Pak jsme si mohli zacvrnkat se žaludy. Vyprávěli nám, že si takto děti v pravěku cvrnkali s očima zvířat. Ale my s žaludy. Pak nám dovolili fotit.
4.A si mohla jít něco koupit. Měli na to 5 minut, my víc. Pak jsme šli k autobusu. Odjeli jsme do školy na Předmostí, kde měli malé muzeum s ručně vyrobenými věcmi. Pan ředitel nám vyprávěl o tom, jak na kopci byly dvě skály. Pod tím kopcem byla řeka. My jsme se nacházeli mezi těmi skalami a nad tou řekou.
Nakonec jsme jeli na Mamutí stezku. Do Hranic jsme přijeli o dvě minuty dřív než jsme měli naplánováno.
A tak skončila cesta do pravěku.
Honza Hynčica
A ještě foto (díky Sašce a Terce za poskytnuté fotografie)